ERNA KOROŠEC

Pletenine Koštrun (trademarket)

ÚVOD

Před dvanácti lety Erna Korošec a její manžel koupili 11,8 ha pozemků s velkostatky v Haloze, v severní části Slovinska, poblíž hranic s Chorvatskem. Kvůli strmému terénu začali chovat ovce, avšak nyní chovají jeleny, kteří méně poškozují pole a meze. Erna viděla dobrou příležitost v rozvoji řemeslné výroby zpracovávající tzv „zbytkovou“ ovčí vlnu – vyrábění oděvů ze skutečné ovčí vlny domácího plemene ovcí (jezersko solčavska). Před jedenácti lety Erna zaregistrovala doplňkovou činnost na farmě vázanou na tradiční řemesla, pro kterou poprvé získala osvědčení o umění a řemeslech, vydané Komorou řemesel a drobného podnikání Slovinska na základě hodnocení produktu. První rok činnosti se věnovali hlavně sebevzdělávání o výrobě a používání vlny. Nyní jsou její tkané, pletené a plstěné výrobky, zejména šátky, prodávány na různých akcích po celém Slovinsku. Říká, že její koníček se rozrostl v malý podnik, který zaručuje její spokojenost a finanční nezávislost.

Ženy, které kteří žijí na venkově a jsou doma, mohou ze svých koníčků udělat něco užitečného, něco pro svou duši a něco pro komunitu.
Žiji svým koníčkem a proměňuji ho v něco užitečného.

1. OSOBNÍ INFORMACE

Jméno

Erna Korošec

Věkové rozmezí

46 +

Vzdělání

Erna Korošec vystudovala Střední průmyslovou školu textilní v Kranji. Další odborné znalosti k provozování svého podnikání získala prostřednictvím sebevzdělávání a trvalého úsilí. Využívala knihy, internet a také pozorovala jiné ženy při různých akcích.

Zaměstnání

Řemeslná výroba využívající vlnu, výroba zejména šátků z vlny plemene ovcí „jezersko solčavska“, ruční spřádání a barvení příze, s přihlédnutím ke vkusu současných spotřebitelů. Při výrobě a prodeji svých ručně vyráběných výrobků pracuje na plný úvazek.

2. PROFIL FARMY

Adresa

Pletenine Koštrun, Strmec pri Leskovcu 48, 2285 Zg. Leskovci.

Rozloha farmy v ha

11,8 ha.

Rok, od kterého farmářka pronajímá farmu nebo ji vlastní

od roku 2007, tj. 13 let.

Počet pracovníků na farmě

PLNÝ ÚVAZEK
Členové rodiny Ostatní pracovníci, kteří nejsou rodinní příslušníci
1
ČÁSTEČNÝ ÚVAZEK/SEZÓNNÍ PRACOVNÍCI
Členové rodiny Ostatní pracovníci, kteří nejsou rodinní příslušníci
ŽENY
Členové rodiny Ostatní pracovníci, kteří nejsou rodinní příslušníci
1  

 

Popis farmy

Erna a její manžel koupili farmu před 12 lety, když její manžel šel do důchodu. Farma má status chráněné farmy, protože plocha farmy pokrývá 11,8 ha, což je více než 5 ha srovnatelné zemědělské půdy, a je tedy zaručeno, že se nerozdělí. Vzhledem k rozmanitosti terénu začali chovat ovce původního slovinského plemene „jezersko-solčavska“. S vlnou těchto ovcí se zacházelo jako s odpadem, který měl být vyřazen, takže Erna začala uvažovat o jejím použití a o výrobě přízí. Ukázalo se, že chov ovcí v terénu kolem domu nebyl nejvhodnější, a tak stádo ovcí nahradily jeleni, kteří méně poškozovali krajinu. Tato zvířata chovají pouze pro potěšení a pro vlastní potřebu, ne z důvodu zisku. Když se Erna a její manžel rozhodli přestěhovat do této oblasti, chtěli zachovat venkovskou oblast tak, jaká byla.

Webové stránky a sociální sítě

3. MULTIFUNKČNOST / VENKOVSKÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ

Erna Korošec v roce 2008 obdržela osvědčení o umění a řemeslech, což je předpoklad pro registraci doplňkových činností souvisejících s tradičními znalostmi na farmě, službami a produkty. Jako absolventka střední školy již měla základní znalosti o vlně. Začala praním ovčí vlny, spřádáním a výrobou vlněných výrobků pro trh. Nabízí pletené, tkané a plstěné výrobky. Specializuje se na výrobu šátků, které prodává na různých akcích po celém Slovinsku. Její zákazníci jsou ve skutečnosti především zahraniční turisté, kteří navštěvují Slovinsko.

Historická praxe výroby plstěných výrobků je známá ve východní části Slovinska, v Solčavě, kde je nejoblíbenější chov ovcí. Ve východním Slovinsku, v Haloze, kde Erna žije, je populárnější než chov ovcí produkce vína. Erna je tak neobvyklým případem v plstěné produkci v Haloze. Při výrobě produktů používá kromě vlny tradičních plemen ovcí také jiný druh vlny, hedvábí a bavlnu.

Její příspěvek k zachování kulturního dědictví spočívá především v procesu výroby vlněných produktů - od ovcí po vlnu. To vyžaduje praní ovčí vlny, předení, tkaní, pletení. Se svými certifikovanými produkty se účastní různých veletrhů, festivalů a místních akcí, které propagují zachování kulturního dědictví.

4. ÚVAHY, ŠKOLENÍ / ZAPOJENÉ KOMPETENCE

Erna Korošec je příkladem, jak může žena ve svých zralých letech začít oživovat kulturní dědictví krajiny a proměnit ho v obchodní příležitost. Sama sebe nepovažuje za podnikatele, ale je spokojena, že je držitelka titulu z řemeslné výroby. Vydělává vlastní peníze, což jí dává sebevědomí a jistou nezávislost. Říká, že ženy na farmách jsou stále intenzivně zapojené do zemědělských činností a péčí o rodinu. Venkov nabízí stále mnoho příležitostí, které ženy mohou využít a svými zkušenostmi, dovednostmi a každodenní prací mohou využít obchodní příležitost, a získat tak větší samostatnost.

Ve venkovské oblasti, ve které žijí, není dostatek zájmu o propojení s místní komunitou a začlenění řemeslných činností do výuky na školách je nízké. Zahraniční turisté se zajímají zejména o řemesla. Řemeslné výrobky jsou samozřejmě dražší, protože vyžadují hodně manuální práce, dovedností a kreativity, což zase zaručuje jedinečnost, vyšší kvalitu produktů a osobní spokojenost. Tato práce je také součástí rehabilitace pro Ernu, její zdravotní stav vyžaduje hodně ruční práce. Chce, aby vlna tradičních plemen ovcí, která je často považována za odpad, byla využita a aby přinesla nový užitek, s vědomím odpovědnosti za kulturní dědictví a přispívající k ochraně krajiny.

Své výrobky prodává na nejznámějších akcích v celém Slovinsku, kterých se nyní pravidelně účastní. Než se ji dostalo uznání, trvalo to tři roky tvrdé práce, pokusů a vzdělání. Spolupracuje se Slovinskou asociací chovatelů malého skotu. Během uplynulého roku se stala členkou nově založené společnosti Kasteli Society, která působí na zámku Ptuj a chce oživit staré řemeslné zvyky. Spojení s touto společností ji hodně pomohlo při prodeji jejich výrobků. Pracovala také jako mentorka dvou studentů, kteří byli v rámci výměnného programu Erasmus ve Slovinsku a chtěli se dozvědět o práci s výrobky z vlny a plsti.

Erna má maturitu ze střední školy a velkou část znalostí a zkušeností získala v rámci praktického výcviku v řemeslné dílně v Mariboru. Tímto způsobem získala základní znalosti a dovednosti z textilnictví. Její tvořivost a porozumění vlněným produktům znamená, že umí kombinovat barvy, materiály a navrhovat vlněné výrobky. Erna neustále rozvíjí kompetence jako: vytrvalost a dovednosti spojené s řemeslem, přímý prodej na kulturních akcích a propagace. Rovněž rozvíjí propojení s kulturním dědictvím a přírodou s tradičními způsoby zpracování vlny. Procesy výroby vlny a jejích produktů se naučila pozorováním dalších žen na různých akcích, prostřednictvím literatury a internetu. Zkušenosti získané učením prostřednictvím pokusu a omylu vedlo k požadovaným výsledkům po 2 letech. Problémy nastaly, když bylo potřeba výrobky prodat. Pro lepší marketing a uznání značky Knitwear Koštrun by byly potřebné dovednosti a znalosti, jako je obchodní komunikace, oslovování zákazníků, propagace, prodejní metody, využívání informačních dovedností a aplikací, průzkum trhu. Chybí ji také znalost cizích jazyků a znalost místního a národního kulturního dědictví.

SILNÉ STRÁNKY
Zachování kulturního dědictví a životaschopnosti krajiny, pocit osobní spokojenosti a užitečnosti, rehabilitace, příjmy, které přinášejí nezávislost, společensky aktivní.
SLABÉ STRÁNKY
Mnoho manuální práce, potřeba vlastní iniciativy při vzdělávání o procesech a produktech a získávání informací o certifikaci, špatné propojení oblasti marketingu s místní komunitou a dalšími řemeslníky.
PŘÍLEŽITOSTI
Propojení řemeslníků a dalších činností do turistických produktů, které můžeme turistům nabídnout, zachování a revitalizace krajiny a kulturního dědictví, příležitost pro ženy, aby si založily podnikání zakládající se na jejich zkušenostech, jako je to v oblasti vytváření kulinářských zážitků z regionu. Mezigenerační integrace, např. Mladí lidé mohou učit nejstarší, jak používat chytrý telefon, a starší lidé mohou učit nejmladší o kulturním dědictví.
HROZBY
Změna kulturní krajiny venkova, zapomínání na kulturní dědictví, zachování tradiční role ženy, která stále není rozpoznána a řádně odměněna.
TOP