Na farmě paní Křenkové můžete poznat a připomenout si význam krajiny a chov hospodářských zvířat pro krajinu a člověka.
V nedělní škole řemesel se můžete naučit spřádat vlnu, tkát na tkalcovském stavu, péct chleba ve skutečné cihlové peci, vyrobit sýr nebo tvaroh z mléka nebo uplést koš.
Po celý den se na farmě pasou koně a najdete zde také stádo valašských ovcí. Plemeno je zahrnuto do genetických zdrojů ohrožených živočišných druhů. Na farmě jsou bílé ovce a také ty vzácnější černé.
Farma se postupně stala centrem malé vesnice s 60 obyvateli. Na farmě se setkávají lidé a vzniklo zde také amatérské divadelní sdružení Pec.
Nemyslím si, že jako žena mám jiné šance než muž. Pokud chci něco dokázat, najdu způsob, jak to udělat. A nezáleží na tom, jestli jsem žena nebo muž. Rozhodující pro podporu mého podnikání je to, že jsem si vybrala životního partnera se stejným pocitem, se stejnými životními hodnotami a se stejnými cíli.
Vladimíra Křenková
46 +
Maturita ze střední zemědělské školy.
Farmářka (poloviční pracovní úvazek).
Stránské 5, 793 51, Břidličná, region Moravskoslezský.
6ha.
2005.
PLNÝ ÚVAZEK | |
---|---|
Členové rodiny | Ostatní pracovníci, kteří nejsou rodinní příslušníci |
1 |
ČÁSTEČNÝ ÚVAZEK/SEZÓNNÍ PRACOVNÍCI | |
---|---|
Členové rodiny | Ostatní pracovníci, kteří nejsou rodinní příslušníci |
1 | 2 |
ŽENY | |
---|---|
Členové rodiny | Ostatní pracovníci, kteří nejsou rodinní příslušníci |
Nápad založit si tuto farmu s možností poznat tradiční řemesla se zrodil v mysli paní Křenkové během jejího dlouhého pobytu v nemocnici. Po probuzení z kómatu a přehodnocení životních priorit v r. 2005 koupila se svým manželem chátrající statek, který začali opravovat a pomalu realizovat společný sen.
Nyní jsou na farmě 2 krávy, 3 koně, 3 poníci, ale hlavně 65 bílých a i vzácnějších černých valašských ovcí (plemeno je zahrnuto do genetických zdrojů ohrožených živočišných druhů). Farma není velká a funguje jako rodinná farma. Postupně začali učit tradiční řemesla a řemesla propagovat. V Nedělní škole řemesel učí zpracování vlny předením, tkáním a plstěním. Učí také košíkářství, drátování, batikování, bylinářství, pečení chleba, zpracování mléka, výroba keramiky. Farma pořádá akce zaměřené na podporu tradic a zemědělství, jako je Vítání mláďat, Vánoce na farmě, Soutěž v sečení kosou atd.
Statek je veřejnosti přístupný denně od 10:00 do 17:00. Nedávno rozšířili své aktivity a nyní je možné se na farmě ubytovat.
Farma funguje jako komunitní centrum, protože v obci není obchod ani hospoda, takže se lidé na farmě přirozeně setkávají na různých kulturních akcích. Proto byl založen amatérský divadelní klub, který získal své zázemí na farmě.
Hlavním důvodem pro zavedení multifunkčních činností na farmě byla touha ukázat veřejnosti krásu zemědělství a zachování zemědělství v podobě rodinné farmy. Byla to také touha umožnit lidem objevovat své dovednosti v řemeslné výuce. Nabídka aktivit se stále rozšiřuje, lidé jednoduše řeknou, o co mají zájem a jen se tomu přizpůsobí podmínky.
Farma je jediným fungujícím zázemím ve vesnici. Je to místo, kde se lidé mohou potkat se svými sousedy a sdílet nejen řemeslnou zkušenost, ale také si navzájem vyprávět různé historky a předávat je dál. Na farmě organizují akce jako diskuse s historiky a kulturními osobnostmi. Populární jsou také takzvané Večery za pecí. Během těchto večerů se setkávají rodiny s dětmi a se starousedlíky. Děti sedí na peci a starousedlíci vyprávějí o svém mládí a historii vesnice.
Veškeré rozšíření činností a zapojení prvků kulturního dědictví přineslo farmě přidanou hodnotu, která spočívá právě ve vytváření kontaktů a spolupráci s lidmi z různých oborů Výrobky pocházející z farmy nemají pouze hodnotu vypočítanou v ceně produktu. Každý produkt je především příběhem, a tak je také prezentován. Například každý vlněný výrobek má štítek, kde je uvedeno, z vlny které ovce konkrétní produkt pochází, jaké bylo její jméno, plemeno a kdo produkt vytvořil.
Největší dopad multifunkčních aktivit na farmu spočívá v tom, že realizují své plány, své vlastní nápady. Zároveň jsou zodpovědní za všechno, co se na farmě děje. Dělají to, co chtějí (avšak někdy se k tomu přidává zbytečná byrokracie). Jejich úspěchy jsou jen jejich, a naopak, své problémy si musí vyřešit sami. Nejde jen o podnikání samotné, farmaření je způsob života, který jim umožnil vychovat své děti k lásce k zemědělství a řemeslům. Mladší syn se díky tomu stal uměleckým kovářem a starší syn miluje zvířata a rád provádí návštěvníky na farmě. Zdá se, že generační obměna je v jejich případě vyřešena. Otevření farmy pro veřejnost je velmi přínosné pro zachování venkovských tradic. Ve spolupráci s okolními farmáři se snaží zabránit tomu, aby tradiční farmářství nahradily posekané trávníky a bazény u každé chaty. Originalita jejich výrobků je vyhlášená, a proto se jim daří výrobky dobře prodávat. Snaží se spolupracovat i s dalšími zpracovateli vlny, a proto založili klub. Navzájem si nekonkurují, ale spolupracují na vzdělávání a díky spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz doufají, že budou úspěšní.
Paní Křenková se nezúčastnila žádných zvláštních školení o kulturním dědictví nebo multifunkčních aktivitách na farmě, dostala pouze obecné poradenství a instruktáž.